Tramping nejsou jen zelené hadry, tramping je stav duše…
z historie T.O. Zapadající Slunce
Začátkem léta, druhý prázdninový den roku 1994, vzplál na osadě zakládací oheň, který byl zároveň součástí Johanových letních toulek po tehdy znovu objevovaných přírodních krásách blízkého vojenského prostoru Libavá, kterých se účastnil i Chemlon s Krokynem. A taky Frank, který se do této doby, se svými kamarády staral o srub, který dříve sloužil jako lesní bouda. Nadšení spolužáci Chemlon a Krokyn po příchodu ke srubu, ovlivněni Johanovými tour akcemi v trampském stylu a taky krásnými domašovskými hvozdy, včetně divočiny v blízkém VVP Libavá a též tratí železného oře v údolí řeky Bystřice, přijali naplno trampskou myšlenku. Tehdy byl krásný letní den, kdy oheň ozařoval březový hájek, v údolí se občas nesl zvuk projíždějícího vlaku a přes kopec v rybníku na zaniklé Bělé koncertovali za svitu luny až do rána žáby…
2.7. 1994 zahořel zakládající oheň (Frank-sheriff, Chemlon, Krokyn, Timin). Od roku 1995 vychází osadní plátek Pinkosar (dosud vyšlo 45 čísel a 3 speciály). Na jaře 1997 odchází Frank a Timin, přišli noví členové (Amazonka, Mečiar, Dzur, Ferenc a pes Black). Na podzim 1998 odchází Chemlon a buduje s Kiselovci srub v horách. Dne 16.7. 2000 po donucení cizích vlivů musel být srovnán ze zemí srub, osada se stěhuje na opuštěné Mescallero. V roce 2004 přenechání Mescallera jiným trampům. 10.výročním ohněm v roce 2004 návrat do domašovských hvozdů na původní flek, kde okolo datumu výročí založení osady, probíhá osadní session.
Od doby památných prázdnin prošlo osadou hodně kamarádů a zažilo se spousta akcí – vandry s Johanem Velitelem, srubaření a akce se spřátelenými osadami (T.O.Toronto, T.O.Kent, T.O.Modré skály, T.O.Aljaška, T.O.Pražce), výroční ohně, velké vandry (České Švýcarsko, Amerika, Krušné hory, Česká kanada), zimní táboření na Kupecké cestě, letní slunovraty spojených trampských osad, jarní ohně a rýžování zlata na Modrých skalách, dočasné útočiště na Mescalleru, Old camp Vojtěchov, trampská nová krev, Krokynfesty a zahraniční akce (Norsko, Balkán…). Jsme rádi, že máme na co vzpomínat i na co nového se těšit. Hlavně jsme rádi za to, že se pořád scházíme – v březovém hájku v klidných a tajemných domašovských hvozdech, které občas naruší zvuk projíždějícího vlaku v údolí řeky Bystřice a kde pořád hoří oheň…
Současným zástupcem šerifa je myší rejzek Timranim, který správcuje na osadním fleku a jeho pomocníkem je místní duch, z prusko-rakouských válek – Žak Širak.
